T. Baťa

Touha státi se nepostradatelným jest pákou pokroku, ale brzdou jest naše touha, zůstati nepostradatelnými

Hlouposti je vždy nadprodukce

Jeden člověk neudělá nic

Jakmile poznáme, že jsme hloupí, je to krok nahoru.

Myšlenky podávejme kondensované. Každý člověk když mluví celý den, řekne snad něco moudrého, ale je to rozředěná moudrost

 Kdo dělá práci špatně, je lepší než ten, který leží pod vrbou a nedělá nic.

Než něco řeknu, musím přemýšlet, co mi ten druhý na to odpoví

Nikdy se nedívejme tolik na program, jako na lidi, kteří jej hájí, Člověk je program.

V 99 procent vůdců je prvek poctivosti. Jinak by lidstvo bylo tak sešlo na scestí, že bychom se byli nenarodili.

Mluvte jen potud, pokud můžete být lidem užitečný

V továrně není místa a času pro přátelské projevy. Láska patří do rodinného obydlí

Kdybych si mohl opět zvolit rodiče, zvolil bych opět chudé, nebo aspoň takové, kteří se za chudé považují. Chudý hoch je blíže životu nežli zámožný. Prožívá s rodiči starosti o živobytí a musí brzy vydělávat sám. Má více vyhlídek na vyniknutí.

Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel. Jde ovšem o to, jsme-li dosti rozumni, abychom se z ním poučili.

Vlastní zkušenost je velikým bohatstvím, protože teprve ona zhodnocuje naše vědomosti. Vědomosti můžeme druhému dáti, ale zkušenost musí si každý vykoupiti vlastním potem, vlastními mozoly. Jenom zkušenostmi přicházíme k vlastnímu názoru na věci. A jediné ti, kteří se na věci dívají vlastníma očima, mají vyhlídku na úspěch.

Počty jsou více nežli vědou. Počty jsou uměním a životem. Učíme své děti počítati ve školách a žaludky většiny z nich jsou naplněny suchým chlebem nebo bramborami. Bída na světě má svého mocného pomocníka v neznalosti umění počtů, které mechanická schopnost počítání, třeba vysokou matematikou, nikdy nenahradí

 Napišme si každý den, kolik chceme udělat zítra, napišme si program příštího roku, na deset nejbližších let. Tím nejen získáme pevný cíl, ale měřítko svých sil, pevnost své vůle. Tím poznáme, kolik si slevujeme, kolik máme kázně a na kolik procent se vyrovnáme se svými plány.

Přímé jedání patří mezi podmínky úspěchu. Avšak jenom dobrý člověk může jednati přímo, a pouze dobrou, všem užitečnou práci možno konati před celou veřejností.

Přestaňme mluviti o tom, co bylo vykonáno, a počněme mysliti na práci, jež vykonána není a již jest potřeba udělati. Okolo sebe za každým krokem najdeme tolik nevykonané potřebné práce, že nenajdeme ani dost rukou a hlav, aby ji zmohly. Jest nechuť pracovat nahoře i dole. Nechuť u těch, kdož mají práci organisovat, i u těch, kteří si mají práci najít, a spokojit se prozatím s takovou, jaká jest. Potřebujeme organisátorů práce!

Zvýšení morálky podnikatelů nelze docíliti ani zákonem, ani jinými donucovacími prostředky. I nejcennější sociální zákonodárství jest často více ke škodě než ku prospěchu pracujícího lidu, protože podnikateli lze sice zákonem naříditi, aby konal dobro, nelze však nikoho donutiti, aby se stal nebo zůstal podnikatelem. A i nejhorší podnikatel jest lepší než žádný.
Vyšší mravní úroveň podnikatelů vzejde nám ze zvýšené podnikavosti. Jen dobrý podnikatel zatlačí špatného. Tuhý konkurenční zápas, obstará toto třídení.

Nespokojenost a závist dodávají nám vzpruhu k úspěchu.

Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustiti dobré, aby vybojoval lepší. Nesmí držeti vrabce v hrsti jen proto, že je lepší, nežli holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, není blahobytu.

 Zaměstnavatel, který naučil lidi vydělávati, naučil je jen třetině toho, čeho člověku je třeba uměti, aby se mohl státi hospodářsky nezávislým. Druhá třetina jest v rozumném vydávání a třetí teprve v šetření.

Cesta z krize:

"Dělat to co nás co nás pozvedlo z poválečné bídy: pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnějším, žádoucnějším a čestnější než lenošení a mrhání"

Na otázku maďarského žurnalistu, jak krize skončí?
"Dobře - jako vždycky. Zvíťezí příroda - zvíťezí silnější. Národy, které nejméně rozmrhávají svůj kapitál a podnikavost, potrou v konkurenci ty, které majetek, pracovitost a morálku u svých občanů rozmrhávají. Pracovití a šetrní zvítězí."

" Krize postihuje jen ty, kteří jí pomáhali na svět a přestane, jakmile se s nimi vypořádá. Tato automatická exekutiva, odstraňující ty články, které pracujícímu lidstvu překážejí, jest vymoženost nové doby. 
My voláme k veřejnosti a vládám celého světa: Nepomáhejte spekulantům, ať velkým nebo malým. Ať si zaplatí risiko své spekulace sami. Spekulantem jest stejně vkladatel, který ukládá své peníze na vysoký úrok do špatných bank, jako bankéř, který tyto uložené peníze půjčuje spekulantům a neprosperujícím podnikům. Nechte zemříti staré a špatné. Nepřekážejte smrti. Smrt pochází od Boha, smrt rodí nový a lepší život."

Baťa o světě

"Přicházite-li do světa, používejte řeči toho národa, uprostřed kterého právě dlíte. Neovládate-li této řeči, pak mluvte svou meteřštinou, ale potichu, nikoli tak, jako byste se za svou mateřstinu styděli, ale zase tak, aby lidé mezi nimiž žijete, se nedomnívali, že jimi pohrdáte pro jejich řeč. Jezte jídla národů, u kterých žijete. V Paříži se nemohou jísti knedlíky se zelím. Osvojte si zvyky zemí, do kterých přijdete, a nemyslete si, že to jsou zvyky hloupé. Až přijdete do Japonska, uvidíte, že Japonec nechává klobouk na hlavě, ale odkládá v předsíní boty. Nemyslete si, že je to hloupost. Právě naopak. Tento obyčej je velmi chytrý, neboť obyčejně lpí špína ulice na botách, nikoli na klobouku"

"Dvojí věci můžeme sptřiti ve světě: za prvé chytré a dobré, za druhé hlouposti a ničemnosti. Nemyslete si, že jsou země, kde panují jen hloupé a špatné zvyky. Mnozí spisovatelé cestovali do Americky a napsali odtamtud jenom věci o gangstrech  a tajných kořalnách. Naproti tomu druzí jdou do Ameriky a píší o tom, jak výborně tamní dělníci dovedou organisovat práci. Nemyslete si, že v Indii jsou jen hloupí chlapi, kteří vidí v kravách svatá zvířata, je tam také velmi mnoho rozumného. Záleží na vás, čeho si v cizích zemích všimnete a čemu se tam chcete naučit. Já jsem vždycky vyhledával to, co bylo rozumné"

 Baťa o židech
K dopisovateli londýnské "Jewish Telegraphic Agency", K. Baumovi, vyslovil se Baťa v roce 1930 o židovské otázce a o židech takto:

"Myslím, že větší účast židů na veřejné správě státní by podstatně prospěla světovému obchodu, mohla by povznésti blahobyt všech národů a v neposlední řadě do značné míry zmenšiti nebezpečí války. Vůbec nemůžeme ani my ani nikdo jiný provozovati světový obchod bez židů. Pracuji s židovskými obchodníky již třicet let a mám s nimi nejlepší zkušenosti. Mezi mými spolupracovníky je velký počet židů, kteří pracují k největší spokojenosti mých závodů i všech svých kolegů"